B. Věcná část

Charakteristika zájmového území

---

Katastrální území obce Mutěnice

Obec Mutěnice leží v okrese Hodonín, ORP Hodonín, v Jihomoravském kraji. Katastrální území obce má rozlohu 3 237 ha. Průměrná nadmořská výška obce je 183 m n.m.

Obec v jihovýchodní Moravě asi 10 km severně od Hodonína a 6 km západně od Dubňan a 18 km jižně od Kyjova. Se svými 3 673 obyvateli patří mezi větší vesnice regionu. Oblast je známá svou vinařskou a zemědělskou výrobou. Vesnice se nachází v údolí Mutěnického potoka kolmém na páteřní tok Kyjovky, které obklopují kopce Kyjovské pahorkatiny (Vyšicko 267 m n.m. a Úlehle 240 m n. m. a dalších návrší v tzv. Slovácké vinařské podoblasti (viniční tratě: Mutěnská hora, Vyšicko, Dubňanská hora, Úlehle, Hraničky.  Mutěnice (dříve Kreuz) jsou ve své východní hranicí katastru obce  lemovány říčkou Kyjovka. Jižní strana údolí nad obcí je lemována výšinami Kopánska 278 m n.m. a Dráhy od Starého Poddvorova. Mutěnický potok protéká obcí od západu na východ, přičemž zdrojovými výšinami jsou západní hraniční výšiny od Čejče - Kopec 231 m n.m., Odměry 223 m n.m., Špidlák 214 m n.m. a Pusté 257 m n.m.

Obr.  1  Mutěnice – vodní toky – Mutěnický potok a protékající Kyjovka od severu k jihu

Morfologie a území obce

Obec Mutěnice se nachází v údolí Kyjovky a na západní patě kopců Kyjovské pahorkatiny, které přiléhají k obci ze severní strany. Povrchový odtok je drénován Mutěnickým potokem, který se v obci vlévá do Kyjovky, který na severní straně do obce Mutěnice vstupuje na kótě dna cca 204,00 m n.m. a po překonání úseku cca 4,185 km opouští katastr území obce na jižní straně na kótě dna cca 194,50 m n.m. Už samotná morfologie území na obou stranách obce předurčuje vznik náhlých lokálních = bleskových povodní, při extrémních srážkách.

Obec Mutěnice je dobře dopravně dostupná, prochází jí trasa II. třídy/380 spojující Brno-Tuřany, přes Klobouky u Brna, Čejč s Hodonínem. V obci jsou rovněž 2 vlaková nádraží na trati Hodonín - Čejč, Kobylí, Velké Pavlovice ..  Pro obce regionu je typické zastoupení menšího počtu právnických osob - firem, jedná se však zejména o podniky řazené do kategorie malých a mikro. Region má zemědělsko - průmyslový charakter. Jednou z priorit je další zlepšování stavu životního prostředí, technické, rekreační, kulturní, ubytovací a dopravní infrastruktury, rozvoj podnikatelských aktivit a vzhledu obcí.

Významné krajinné prvky (VKP)
V řešeném území nejsou registrované VKP. Ze zákona jsou považovány za VKP nivy vodních toků. Údolní nivy vodních toků jsou vymezeny jako součást
zóny s prioritou ochrany krajiny, jsou uplatňována regulační opatření. Podle zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění jsou VKP ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Jsou jimi
lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi i jiné části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek. Zejména se jedná o mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Významné krajinné prvky mohou být registrované
podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb.

Evropsky významné lokality EVL

EVL Kapánsko (CZ0620177)
Souvislý lesnatý celek v Mutěnické pahorkatině mezi obcemi Mutěnice, Dolní Bojanovice a Starý Poddvorov. Geologický podklad tvoří neogenní prachovité pískovce, jíly a písky, které byly na velké části území překryty sprašemi. Podle geomorfologického členění náleží lokalita do Šardické pahorkatiny s mírně zvlněným reliéfem s četnými plošinami, mírně zaoblenými hřbety a mělkými rozevřenými údolími. Z půdních typů jsou zde v mozaikovitém uspořádání zastoupeny luvizemě a šedozemě. Krajinu EVL tvoří rozsaÅLhlý lesní komplex teplomilných dubohabřin a doubrav.

EVL Hodonínská doubrava (CZ0624070),
Rozsáhlý lesní komplex ve střední části Dolnomoravského úvalu, mezi obcemi Hodonín, Dubňany a Mutěnice. Geologické podloží je tvořeno štěrkopísky říční terasy, na než byla v miocénu naváta vrstva písků. Dle geomorfologického členění území spadá do Ratíškovické pahorkatiny, což je nížinná pahorkatina budovaná neogenními a kvartérními usazeninami. Reliéf území je tvořen plochou terasou niv Moravy a Kyjovky. Celé území je poseto množstvím malých i větších písčitých dun kruhovitého a elipsovitého půdorysu a valového rázu, často seskupených podle směrů převládajících větrů, vzájemně spojených i izolovaných. Mezidunové sníženiny, tzv. mlaky, jsou často vlhké až mokré.
Z půdních typů jsou zde zastoupeny převážně kambizemě (dystrická, arenická), ojediněle doplněné regozemí. Krajinu lokality toří rozsáhlá zalesněná oblast miocénních vátých písků s psamofytními společenstvy.

EVL Bílý kopec u Čejče (CZ0623035), přírodní památka
Nachází se v prostoru mezi obcemi Čejč, Hovorany a Mutěnice, sestává z několika izolovaných lokalit situovaných na různých místech členitého východního břehu Čejčské kotliny, který́ je ovšem na několika místech přerušen sníženinami erozního původu. Současný́ stav vegetace je z podstatné části poznamenán řadou negativních faktorů vesměs zapříčiněný́ch lidskou činností. At' už jde o terasování svahů, vysazení a šíření vazních druhů rostlin (akát, pajasan, klejicha) nebo eutrofizaci a ruderalizaci vlivem zemědělského hospodaření na okolních pozemcích. Přesto se na některých plochách dochovaly kvalitní fragmenty travinobylinné vegetace s bohatý́m zastoupením vý́znamný́ch druhů. Na travnatý́ch svazích je vyvinuta vegetace panonský́ch sprašový́ch trávníků, která se místy prolíná či střídá s porosty širokolistý́ch trávníků. Nejzachovalejší suché trávníky nacházíme v částech Bílý́ kopec, Čejčský́ špidlák a v menší míře i na ostatních částech EVL. Značný́ podíl však v EVL zaujímají porosty invazních dřevin Přestože je vegetace na řadě míst poznamenána různý́mi typy degradací, je zde zaznamenán vý́skyt 2l zvláště chráněný́ch taxonů vyšších rostlin, ž nichž je 5 v kategorii kriticky ohrožené.

Ptačí oblasti PO

PO Hovoransko-Čejkovicko (CZ0621026).

Ptačí oblast Hovoransko-Čejkovicko (1 411,8 ha) spadá z geomorfologického hlediska do komplexu Hustopečské pahorkatiny. Charakteristickým znakem oblasti je zvlněná až kopcovitá krajina s malým množstvím nestálých vodních toků. Typické jsou různě velké travnaté plochy (NPP Špidláky, Kobylská hora) se zbytky původních lesostepních porostů v okolní intenzívně zemědělsky obhospodařované krajině. Význačný je i podíl velkoplošných ovocných sadů a především z hlediska ochrany přírody důležitých záhumenkových tratí, malých políček a pozemků s pestrou skladbou pěstovaných plodin.
Tyto maloplošné viničné a polní trati jsou protkány hustou sítí cest a stezek, často vytvářejících zářezy (úvozy) ve sprašovém podloží. Právě takové plochy s přiměřeným množstvím keřů a jiné rozptýleně rostoucí zeleně jsou velice atraktivní pro druhy, které jsou předmětem ochrany ptačí oblasti.
Hospodářská činnost (vyjma intenzivního podnikání) není v rozporu se zájmy ochrany přírody, ba naopak. Člověk svojí dlouhodobou činností v tomto území vytvořil podmínky vhodné pro mnoho ohrožených druhů živočichů. Proto prvořadým cílem ptačí oblasti je zachování současného charakteru a tradičních způsobů využívání krajiny.

Přírodní památky 2000

PP Bílý kopec u Čejče
vyhlášena včetně ochranného pásma, zřízené nařízením, které nabylo účinnosti dne 01.12.2014 – popis viz výše

PP Špidláky
Předmětem ochrany území přírodní památky je komplex nelesních biotopů evropsky významného stanoviště Panonský́ch sprašový́ch stepních trávníků a širokolisý́ch suchých trávníků.
Na tato stanoviště jsou vázané populace řady zvláště chráněný́ch a dalších vý́znamných druhů včetně evropsky vý́znamný́ch.
Cílem ochrany uzemí přírodní památky je zabezpečení a zachování ochrany druhově bohatý́ch společenstev suchých trávníků a na ně vázaných populací chráněný́ch, ohrožený́ch a jinak vý́znamný́ch druhů rostlin, se záměrem zvýšení početnosti významný́ch a chráněný́ch druhů bezobratlý́ch, v prostředí dlouhodobě zemědělsky využívané krajiny.

PP Nivky nad Větřákem (ZCHÚ)
Lokalita je tvořena druhově bohatými xerotermofilními lady. Chráněné území má charakter stepního trávníku se zastoupením ohrožených a chráněných druhů rostlin. V rostlinném společenstvu je zachovalá bohatá populace hlaváčku jarního, dále se zde vyskytuje řada dalších druhů. Na stepní
vegetaci jsou vázány poměrně početné populace teplomilného hmyzu.

Obec Mutěnice (LAU CZ0645 586412, obyvatel 2 673, rodinných domů 999)

Vznik Mutěnic souvisí bezprostředně s jejich historií a geografickou polohou. První obyvatelé stavěli své domy v místech podél Mutěnického potoku. Z kronikářských zápisů se dá usuzovat na významnou zemědělskou, pěstitelskou a pasteveckou činnost původních obyvatel. Obec má bohatou historii sahající až před rok 1348, kdy je prvně písemně zmiňována a na katastru se nachází řada kulturních a církevních památek - kostel sv. Kateřiny a 6 kaplí, jakož i bývalý mlýn a nad obcí je přírodní památka - Nivky nad Větřákem. Na Kyjovce je vybudována kaskáda rybníků, které mají vyznamnou retenční funkci pro ochranu města Hodonín a přilehlých obcí.

Stávající zastavěné území sídla je tvořeno dvěma vzájemně propojenými obytnými enklávami, geograficky oddělenými širší mělkou nivou Mutěnického potoka, kterou je vedena lokální železniční trať: – jižní, dominantní, s centrální obytnou zónou, přehledně uspořádanými uličními frontami, na které se organicky nabalovaly novější ulicovky a většinou obslužných funkcí (kostel, hřbitov, občanská vybavenost, radnice); severní část je tvořena původně převážně domkářskou zástavbou drobnější struktury a měřítka, doplněnou o pozdější ulice na okraji, prorůstá západním směrem do rozsáhlé enklávy malovýrobních vinných sklepů, rozvíjející se nad železničním tělesem a cestou západním směrem. Obě tyto enklávy jsou propojeny obytným koridorem podél silnice, ke kterému byly vývojem paralelně dostavěny další ulice.
V nivě Mutěnického potoka severně nad jižní obytnou částí sídla se nacházejí původní zemědělská střediska, postupně se transformující do smíšených funkcí, které následně funkčně a provozně zlepšují podmínky a hodnoty obytného prostředí sídla. V tomto prostoru, spojujícím jižní a severní obytnou enklávu jsou vytvořeny podmínky pro rozvoj sídle mimo expanzi do volné krajiny. V minulosti prověřované rezervy pro bydlení, rozvíjející jižní část sídla o potenciálně vhodné plochy byly postupně změnami ÚPN SÚ převedeny do ploch návrhových, jejich využití je však vzhledem k majetkové rozdrobené struktuře problematické, přestože obec má zpracované koncepční dokumenty a plochy dlouhodobě připravuje.