Druh a rozsah ohrožení

Povodněmi se podle vodního zákona rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod.

Přirozená povodeň

Vzhledem k převládající povaze povodní - přirozených povodní - přicházejících po toku Kyjovky, lze povodeň předvídat na základě hydrometeorologické předpovědní služby ČHMÚ. S ohledem na pravděpodobné postupové rychlosti a doběhové doby - povodeň letního typu - lze vývoj povodňové situace předpokládat a činit potřebná opatření na úrovni obce, zejména varováním obyvatel obce - lidé se stihnou na příchod povodně připravit - odjet s automobily, vynést majetek do vyšších pater, aplikovat ohrazování protipovodňovými prostředky apod.

Přírodní jev - povodeň z přívalových srážek, tzv. blesková povodeň,  se může objevit zejména v letních měsících z Mutěnického potoku a k obci přilehlých strání - a považuje se za výrazné ohrožení obce povodní, kdy se mimořádná událost řeší při nedostatku času, ve ztížených podmínkách vyvolaných výpadky dodávek elektrické energie, komunikačního spojení nebo situací ohrožujících životy.

Místa ohrožená bleskovou povodní

Místně nejrizikovější a nejrychlejší jsou situace, které přináší bouřky z tepla, nebo přechody jednotlivých studených front a lokálními intenzivními bouřkami. Při těchto situacích můžou spadnout srážky v řádech 20 - 30 mm za hodinu (krátká kritická srážkoví epizoda) nebo 100 - 150 mm/ 24hod (delší intenzivní kritická srážková epizoda) a vyvolat bleskové povodně. Obecně se uvádí velká rizikovost již od 30 mm za krátkou srážku, nebo 50 - 150 mm za 24 hodinovou srážkovou epizodu.

Ohrožení obce povodní z povrchových stoků

Povodeň při přívalových srážkách zaplavuje území obce stokem ze severních i jižních svahů nad obcí do údolí Mutěnického potoku na pravém i levém břehu. 

Tím je ohrožována zástavba částí Mutěnic. Nejvážnější situace je stokem z jižních a severních svahů do zastavěných zón, kde rozliv z bleskových povodní poškozuje záhumenky, sklepy, studny, garáže nebo i přízemí domů.

(viz kapitola Ohrožené a ohrožující objekty).

V případě přelití nebo porušení ochranných hrází retenční rybniční kaskády Kyjovky jsou ohroženy všechny nízkoležící objekty v záplavovém území na východě Mutěnic.

Povrchový odtok a eroze půd

Vlivem nepříznivých přírodních podmínek (poměrně svažitý terén, který má vysokou míru erozní ohroženosti) a místy nevhodného obhospodařování vinohradnicky využívaných pozemků dochází k odnosu ornice a ohrožování zastavěného území obce přívalovými vodami a následné sedimentaci splavené ornice na dvorech a komunikacích, k zanášení vodních toků a ohrožování vodních zdrojů.

Byly zjištěny plochy, kde dochází k přítoku extravilánových vod nasycených splaveninami do zastavěného území obce, v těchto místech byly zde navrženy plochy pro realizaci protipovodňových opatření. Jedná se o území jižně a severně od zastavěného území obce, resp. o tyto místní tratě: „Nivky u Větřáku“, „Díly Za oborou“, „Zadní hora“ a „U Rokytí“.

Protierozní opatření
Jsouv obci řešena, kdy ke zmírnění vodní eroze, kterou jsou souvisle zorněné části území ohroženy přispějí navrhované prvky ÚSES (biocentra, biokoridory a liniové výsadby interakčních prvků).

Organizační opatření a uspořádání zemědělské krajiny bude řešeno v rámci souhrnných pozemkových úprav. Navržené výsadby chybějících částí ÚSES a liniové zeleně přispívají k protierozní ochraně. Podél polních cest jsou z provozních důvodů navrhovány jen jednostranné aleje, pro jejichž výsadbu by měl být podél cesty vyčleněn travnatý pás o šířce alespoň 3 metry.